pátek 2. června 2017

KNIHA NEBO FILM/SERIÁL

Nečekaně jsem knihomol, koho to ještě nenapadlo. A vzhledem k tomu, že jsem i šílený milovník filmů, myslím si, že by tenhle článeček nebyl na škodu. Spousta lidí u většiny knih/filmů/seriálů váhá, co má vidět dřív. Upřímně to má docela dost velkej vliv na to, kterou dějovou linku si pak víc zamilujete. Takže pokud jste ještě nic z mnou vybraných příběhů neviděli nebo nečetli, doporučím vám, kterou dějovou linku mám nejradši a která by se mohla líbit i vám.

DIVERGENCE
Chicago rozdělené do pěti frakcí, kam se lidé dostávají v šestnácti letech. Nikdo nesmí zjistit, že hrstka z nich patří do více než jedné. Jsou to přeci nebezpeční Divergentní...



U Divergence jsem měla jasno hned v prvním momentě, co jsem uviděla film - KNIHA! Kdo už jste viděl všechny tři filmy, co zatím vyšly, dáte mi určitě za pravdu, že sice herecký výkon Shailene Woodley (Tris) byl úžasný, ale že dějová linka nebyla v určitých místech tak zajímavá.

Zvláště poukážu na druhý díl, který jsem sledovala až dva dny před uvedením Aliance, kdy se Shailene po natočení Hvězdy nám nepřály odmítala navléknout do paruky. Upřímně, ty její krátké vlasy mě šíleně iritovaly a i když patří Rezistence na první místo v oblíbenosti knih v téhle sérii, její filmová verze byla naprostý propadák. 

V milionu jiných ohledech mi ale tahle filmová trilogie (plus další část trojky a seriál, co teprve vyjde) přijde jako zatím jedna z nejlépe zfilmovaných sérií, když vezmeme v potaz dějovou linku.

Teď si ale budu protiřečit, protože když už máte knihu přečtenou, naprosto přesně víte, co se stane ve filmu, protože z knížky se vytáhne děj, smažou myšlenky a je film hotovej. V některých ohledech to je příjemné, ale někdy mě to i štve.

ONCE UPON A TIME
Emma žila docela poklidný život, dokud se jí do něj nezamíchal její desetiletý syn, kterého dala k adopci, který chtěl, aby se s ním vrátila do místa, kde všechny pohádkové postavy ožívají...


V tomto případě ovšem jdu k úplnému opaku. Zde na sto procent seriál. Jeden z důvodů, proč dělám takovýhle závěr, je ten, že je to seriál, přičemž až na jeho základu vznikla kniha. To je v moderním světě docela nečekaný obrat, protože (jak by říkali spolužáci) knížky nikdo nečte.

Je to opravdu originální námět a mně osobně se moc líbí. Proto jsem si po shlédnutí první epizody musela hned pořídit knihu. Šíleně se mi to zalíbilo, ale jak jsem říkala, kniha pro mě byla propadák.

Hodně mi vadilo, že se na knize podílelo několik autorů a každý psal jednu kapitolu. Všichni mají podle mě nesympatický styl psaní, kdy vlastně skoro jenom popisují a děj by se dal shrnout na desetinu toho, kolik napsali. Proto mě štvalo, že než jsem si vlastně dokázala zvyknout na jeden styl, už naskočil druhý. To je asi hlavní mínus téhle knihy.


LABYRINT
Chlapci se musí naučit samostatnosti, když několik let žijí sami uprostřed labyrintu, ze kterého není cesty ven. V takovémto přesvědčení žili až do té doby, než se na scéně objevil Thomas...


Jak už jsem zmiňovala v úvodu - na oblíbenosti bude záviset první dějové linka. Vždycky jsem měla v hlavě vsugerováno nejlepší je kniha, ale upřímně, Labyrint mě donutil se nad tím zamyslet.

Spousta lidí, co to viděla v posloupnosti kniha a pak film, neustále tvrdí, že to vůbec není podle předlohy, a já jim musím dát za pravdu. Četla jsem knihu a to, co bylo ve filmu, se vůbec neshodovalo s tím, co bylo ve filmu.

A tady se dostáváme k záporům toho, když má stejný příběh rozdílné zápletky. Když se k tomu dostanete v posloupnosti kniha film, tak si maximálně řeknete "To je hovadina, ale stejně jsou herecké výkony super, tak to dokoukám", ale když se na to podíváte opačně, a sice film kniha, tak to je hrůza.

Já tuhle chybu udělala, protože mě na film přivedla bývalá kamarádka, přičemž já nevěděla, že to je kniha. Tak jsem se koukala na ten film a pak hned jsem si musela koupit knihu. Já mám ještě tu 3v1, takže to rozhodně nebyla nějaká levná záležitost, proto jsem se hned vrhla do čtení a o to víc mě mrzí, že jsem si tu knihu nemohla dočíst.

Kniha je napsaná dokonalým stylem a má i dokonalou dějovou linku, ale tím, že jsem viděla první film, se tak nějak nemohu vžít do postav, které jsou tady. Protože všechny vypadají trochu jinak, mezi tím, než se Thomas dostane do Labyrintu, je víc věcí... Proto se teď snad už rok nekoukám na film, abych ho dostala z hlavy a v létě mohla jet na dovolenou s Labyrintem! Proto tady jednoznačně kniha.

NÁSTROJE SMRTI / LOVCI STÍNŮ / MĚSTO Z KOSTÍ

Lovci stínů už odjakživa chránili civily před podsvěťany, kteří někdy napadali nevinné civily. Když se ale do světa dostane lovkyně stínů, naučená žít život civila, může to tam pěkně zmást. Nebo někoho...


Tady spíš vezmeme film a knihu do jedné škatulky, seriál vám dám jako kapitolku samu o sobě. Jen jsem vám chtěla ukázat, že i nějaký ten seriál existuje. Plánuju udělat o seriálu samostatný článeček.

Osobně doporučuju zase knihu, protože osobně nemám ráda herecké obsazení. Jediná osoba, kterou mám v obsazení nějak ráda, je Lily Collins (Clary).  Upřímně, jsem šílená Malec shiperka a to, jak tam ztvárnili Aleca, je podle mě naprosto... chápete. Upřímně vypadal na nějakých třicet a Magnus... pane bože. Ani jeden mi nepřišel sympatický a Jace... Vím, že ho hodně lidí zbožňuje, ale já v něm prostě vidím jenom hnusnýho kluka. Nic ve zlým, ale já prostě všechny vidím o dost jinak.

Spousta lidí si hlavně v téhle filmové adaptaci stěžuje, že kniha je úplně jiná než film, ale o tom to celé je, jak už jsem zmiňovala výše. Mně ale hodně vadí spíš to, jak překopávají charaktery jiným postavám. Já nevím, mně třeba tady přijde strašně jinej Hodge. Nedokážu to přesně popsat, ale vidím v něm asi nejsilnější rozdíl mezi postavami. 
Share:

sobota 27. května 2017

TOP PĚT KNIH | WATTPAD | jaro 2017

Teď jsem si vybrala článeček trochu z jiného soudku, protože nijak nemůžu zdokumentovávat týden po týdnu jednotlivými hrami, akcemi, nebo sem jenom screenovat konverzace s kamarády, které jsem si díky postavou získala.
Upřímně, to by mě, ani vás, nijak nebavilo a ani si nemyslím, že bych to chtěla dělat. Některé informace z toho jsou buďto moc soukromé, nebo prostě nezajímavé a vlastně bych vám udělala takový "let's play" na Crucio.

Vzhledem k tomu, že jsem několikaletou autorkou knih na wattpad, Neříkám, že to je něco skvělýho (moje příběhy, of course), ale někdy se tam najdou i opravdové unikáty, které by stály za pozornost.Vítám vás u pěti nejlepších knih z wattpadu!


BRÁŠKO - TIKTAKBUM
Příběh Bráško? je příběh psaný ve stylu krátkých kapitol, které se odehrávají převážně ve stylu dialogů mezi dvěma sourozenci - Riley a Jeremym. Příběh je vyprávěn od doby, kdy bylo Riley osm let, až do nějakých šestnácti. Ač se to nezdá, příběh se točí převážně kolem Jeremyho, i když knihu vypráví Princezna Riley

Celá kniha tak nějak upozorňuje na netoleranci našich homosexuálních přátel. V knize se seznámíme s mnoha homofoby, kteří se snaží Jeremyho dostat na správnou cestu, kterou je samozřejmě heterosexualita. 

Tahle knížka je originální nejen nápadem, ale i provedením, které, jak už jsem zmiňovala, je i úžasné. S knihou musela být velká práce, protože už na začátku musela autorka vědět všechny podrobnosti, které se v příběhu odehrají, protože když si knihu dočtete, začnete tušit, že mělo všechno vlastní důvod.

Při čtení téhle knihy mnou projela opravdu velká vlna emocí. V jedné kapitole, i když to bylo asi jen sto slov, jsem se byla schopna rozplakat, rozesmát a třást strachy. Kniha nabývala v mém případě ještě realističtejšího dojmu, když jsem si pod všemi hrdiny z knihy dosadila své blízké. Jednoznačně Jeremy mi v dosazené podobě přišel naprosto dokonalý.

INTERNET FRIEND, I WANT TO WRITE YOU A SONG, TREAT YOU BETTER - ANNIENKAX


Obvykle fanfikce moc nevyhledávám, obzvláště ne na lidi, co ani neznám (jako například zde Harry Styles), ale tahle mě dokázala uchvátit. Obzvláště proto, že jsem ani nevěděla, že to je fanfikce.

A jak jsem mohla nevědět, že to je fanfikce, když oficiální název prvního dílu zní INTERNET FRIEND |HARRY STYLES, CZ|?

Naprosto jednoduše.

V tu dobu jsem si zakládala nový profil na wattpadu, kam bych psala jenom anglicky, a po registraci na mě vybaflo, abych si přidala tři knihy do knihovny. Tak si je tak prohlížím a najednou na mě vypadne obálka Internet friend. Podívám se na ní a říkám si něco v tom smyslu, že asi bude v angličtině a zní to jako příběh ve formě textingu, tak se mi bude dobře číst. Dala jsem si ho tedy do knihovny a vy když máte v knihovně příběh, tak vám to (aspoň na telefonu) ukazuje jenom část názvu, pokud je dlouhý, a žádnou anotaci.

Příběh jsem četla hlavně na telefonu, proto jsem si ničeho nevšimla. Hlavně celý první díl je psaný tak, že hlavní hrdinka ani neví, kdo je její kamarád přes internet, ale nechci vám tu moc spoilerovat děj.

Tenhle příběh je velice jednoduchý na čtení, proto chápu, že mnohým se líbit nebude, hlavně když to je texting, ale mě si příběh získal. Nejenom proto, že některé části byly opravdu nádherné, třeba jako určitá pasáž ve druhém dílu, kdy hlavní hrdinka sdělovala Harrymu nejlepší zprávu jejího života.

Tenhle příběh taky nemusí být pro každého kvůli tomu, že děj je v některých případech docela kýčoidní, ale mně upřímně to zrovna u téhle knihy nevadí. 

Kniha si mě získala hlavně kvůli prvnímu dílu, kdy byl celý příběh jenom v internetové podobě a reálný život tam skoro ztrácel smysl. Proto tahle série pro mě má tak velký význam a smysl, protože se naprosto ztotožňuji s hlavní hrdinkou a šíleně mi to připomíná mě samotnou, protože i já žiju v obklíčení internetu a mám taky takovéhle kamarády přes internet. 

PRISONER, SACRIFICE - TRNKAA


V původní verzi se oba dva příběhy jmenovaly jinak a měly český název - Boj s psychopaty a Život s psychopaty.


Tenhle příběh zní jako obyčejný klišoidní román, kde chlap unese holku, bude jí sexuálně zneužívat, ona pocítí stockholmský syndrom a zamiluje se do něj. On její lásku nebude opětovat, ale pak si uvědomí, jaká to je vlastně kočka a nakonec spolu skončí na svatbě, kde jim budou všichni provolávat slávu.

Ani nevím, jak jsme tady v této teorii daleko od pravdy, protože v mnohém jsem se v původní teorii opravdu strefila, ale jindy jsem byla totálně vedle. 

Příběh vypráví o mladé dívce jménem Charlotte, která se spolu s rodinou přestěhuje do nového města. Rodiče o dceru nemají moc zájem, proto je ani nezajímá, jak se jejich dcera vypořádává s novým prostředím, je zajímá jenom jejich práce.

Hned první den se srazí (doslova) s neznámým klukem. Bylo to setkání na několik vteřin a vypadalo by i hodně idylicky, kdyby se nakonec nestalo to, co se stalo.

Mezitím nastoupila i do školy, kde se seznámila s dvojčetem toho chlapce - Danielem (snad jsem si je nepopletla, dost se mi na začátku plete, kdo je kdo). Narozdíl od svého bratra je výbušnější, agresivnější a majetničtější. Nebo jsem si to aspoň myslela.

Nic ale netrvá věčně a v tomhle případě to je škola. Jednou večer se do domu Charlotte někdo vloupe a unese Charlotte. Samozřejmě nezapomenou zabalit, aby vypadalo, že se jedná o plánovanou cestu. Pak se ale všechno začne měnit od desíti k pěti a pro Charlotte začínají muka.

Tenhle příběh je opravdu dokonalý a Trnkaa píše opravdu nádherně, protože tahle série mě neskutečně vtáhla do děje. Když jsem usínala a četla si to před spaním, občas se mi stávalo, že jsem nemohla usnout, protože jsem přemýšlela nad tím, jak to bude pro Charlotte pokračovat. U čtení jsem měla husí kůži a leckdy nemohla ani dýchat. Několikrát jsem i vyjekla hrůzou (obzvláště ve škole to byl častý jev). Nebudu vám tu ale dál podívat, zakončím tenhle příběh poslední větou: ROZHODNĚ SI TO PŘEČTĚTE!

SPÍCÍ BEATRICE - LIAFIE


Kdo je na wattpadu už několik let stejně jako já, jistě si pamatuje na tenhle příběh. Vzhledem k tomu, že wattpad byla ještě málo používaná aplikace a nezaplavovaly jí takové rakovinotvorné příběhy, jako jsou ty, které tu oxidují dnes a mají několik desítek tisíc přečtení, tak tohle byl ve většině případů zástupce horních příček všech wattpadovských žebříčků popularity. V roce 2015 by se tahle kniha dala nazvat Harrym Potterem wattpadu. Možná ne přímo Harrym Potterem, protože byly i oblíbenější příběhy, ale když nějaká holka přišla na wattpad, tohle byla skoro povinná zastávka.

Ale abychom se vůbec dostali k tomu, o čem tenhle příběh je.

Beatrice je mladá dívka, která rozhodne nastoupit do dobrovolnického programu na testování léků pro nemoc, která postihla skoro celý svět. Vzala jí spoustu blízkých a rozhodně jí ještě vezme. Rozhodne se proti tomu bojovat právě tímto způsobem, kdy se stane pokusným králíčkem.

Mezitím se ale seznamuje s dalšími lidmi, kteří odešli na stejné místo jako ona, ovšem z jiného důvodu - potřebují peníze. Každá postava tam postupně povídá svůj příběh, rozrůstá se a stávají se nečekané zvraty, které jsou opravdu jako z pohádky.

Tenhle příběh jsem si přečetla už asi pětkrát a stále mě ještě neomrzel. Beatrice je dokonalá postava a LiaFie ještě dokonalejší autorka.

PRINCEZNINO VYPRÁVĚNÍ - LIN--DA


Když už tu jsme u těch starších příběhů, které letěly spíše v minulých letech, poukážu tu na ještě jeden příběh, který si mě získal - Princeznino vyprávění.

Příběh vypráví o dívce jménem Sakura, která se octne po vypálení vesnice, kde žila, mezi dalšími otroky. Ti jsou prodáváni ke všem možným účelům, ale Sakuru prodají jako služebnou. Sebastian, který ji koupil, se stane jejím druhým otcem a všechno by vypadalo vcelku idylicky, kdyby se nesetkala se Sasukem...

Jsou vám tahle jména povědomá? Právě čtete fanfikci na Naruta. Ovšem pokud Naruta neznáte a i tak se vám příběh líbí, nemusíte se bát. Sama jsem o Narutovi nic nevěděla a tuhle knihu jsem přečetla bez jakýchkoli potíží. 


Tady máte seznam mých oblíbených děl za toto roční období, přičemž jsem dala i pár děl z minulosti, které jsem v nedávné době znovu přečetla. A moc se omlouvám, že článek nevychází v pátek, ale až v neděli, jaksi jsem neměla čas kvůli věcem do školy.
Share:

pátek 19. května 2017

Projekt RPG | REGISTRACE CRUCIO

Jako první hru jsem si na registraci vybrala Crucio, protože už vím, co mám od registrace očekávat. Zde nejde o nic těžkého, vedení chce jen otestovat, jaké máte znalosti a jestli vůbec dovedete hrát nějakou hru bez pomoci, v případě vám pošlou zpáteční email s informacemi, co jste do eseje dali špatně a co máte změnit, abyste mohli dostat novou šanci.

"Každý hráč smí mít dva* aktivní charaktery - jeden jako studenta a jeden jako dospělého čaroděje. V naší hře používáme anglická či vyjímečně jiná zahraniční jména, u dívek nepřechylujeme (nepoužíváme koncovku "-ová") a prostřední jméno zapisujeme jako iniciálu. Příkladem vhodných registračních jmen jsou všechna barevná jména v kartotéce.Postavy studentů začínají ve věku 11 let** a nastupují ke studiu 1. ročníku Školy čar a kouzel v Bradavicích. Nezapomínejte přitom, že vaše postava nastoupila do školy 1. září daného roku bez ohledu na to, kdy jste se k nám zaregistrovali vy jako její hráč.Pro zařazení do koleje nám slouží libovolný text napsaný formou příspěvku, který zapíšete při registraci do políčka pod názvem "registrační esej." Po prokliknutí se na registrační formulář zde se dozvíte, na jakého vypravěče ve své "eseji" budete reagovat. Doporučujeme v příspěvku nenápadně zmínit, kterou kolej byste preferovali. Registrační eseje nám slouží i k poznání, zda máte dostatečné znalosti gramatiky pro textovou hru.Profesorům je možné udělit vyjímku.** Studentům, kteří již absolvovali alespoň jeden rok vyučování na jiných textových hrách, bude tento rok uznán i zde a v případě předchozí domluvy s administrátory hry mohou nastoupit rovnou do druhého ročníku! "
(http://crucio.cz/audition)

Doporučuju si nejdříve přečíst všechna pravidla, která na stránce jsou, protože vám to ulehčí přechod do hry, ale já je už znám, protože loni jsem na hře chvilkově hrála. Jak můžete nahoře vidět, je tam napsaný jakýsi příspěvek v registrační eseji. 


Tady na vás vyskočí daná registrační esej a celá přihláška, kterou musíte vyplnit. Já si na to speciálně založila nový email. aby mě náhodou nikdo nepoznal, protože celý tenhle proces chci dělat v anonymitě. Ani sem nebudu dávat jména svých postav, protože nechci, aby na to najednou kliknul nějaký leader jedné z her (stejně mě někdo možná pozná podle toho, jak píšu, ale to je jen MOŽNÁ, snad). A jak tak na to koukám, vymyslela se i nová esej. Když jsem začínala, mohlo se psát cokoli o postavě, ale teď to je ve formě příspěvku, takže uvidíme, co vytvořím. A docela mě i zajímá, jak do toho zasunu kolej, kam by moje postava chtěla patřit.


TADY MÁME MOJÍ ESEJ:

*Když se ozve její jméno z úst profesorky, která drží Moudrý klobouk, zhluboka se nadechne a vyjde z řady studentů. Přejede pohledy po studentských stolech, kde už všichni starší studenti sedí, a polkne.* //Páni *****, máš to tady, stejný den, jako měli před dvaceti lety i tví rodiče. Skončím v Nebelvíru jako máma, nebo v Havraspáru jako táta? Nejsem tolik chytrá, abych se dostala do Havraspáru, a nemyslím si ani, že mám dostatek odvahy na to, abych reprezentovala kolej Nebelvírskou. Ani moc přátel z těchto kolejí nemám a nemyslím si, že zapadnout do kolektivu, kde neznám nikoho a nemám si s nimi moc co říct, by bylo lehké.// *Když dál postupuje směrem ke stoličce, podívá se ke stolu profesorskému, kde sedí všichni dospělí z Bradavic, a nervózně se na ně podívá.* //Říkali mi, že támhleta učí Dějiny. Támhleten obranu. A támhle je pan ředitel!// *Zakryje si pusu, když se na něj podívá, a honem rychle odvrátí zrak, aby si nikdo z profesorského stolu nevšiml, jak jí uši nabývají červenou barvu. Teď soustředí všechny své smysly na klobouk, který je už pouhý metr od ní. Tmavé záhyby, obličej mezi nimi...* //Jen on teď rozhodne, zda budu studentkou Mrzimoru, Zmijozelu, Havraspáru nebo Nebelvíru.// *Pomalu se usadí na stoličku a podívá se směrem k Mrzimorskému stolu, kde vidí své kamarády.* //Přála bych si být tam, kde oni.// *To už ale její zrak upoutává její sestřenice u stolu zeleného.* //Nebo patřit tam, kde mám rodinu, která by se o mě postarala a pomohla mi.// *Než ale stačí své sestřenici věnovat úsměv, který by dokazoval, že je v pořádku, ucítí, že přes oči jí dopadne starý klobouk. Čas nadešel. Zhluboka se nadechne a své ručky zatne v pěst.* //Věřím, že klobouk vybere správně. Že ví, co mám ráda a že se ohlédne za tím, na čem mi záleží. Ale přeci jenom...// *Zhluboka se nadechne, zavře očka a tiše zašeptá jednu krátkou větičku tak, aby jí slyšel jen Moudrý klobouk.* Přeji si být Mrzimor! *NA chvilku se odmlčí a skousne si rtík.* Prosím...

Jméno jsem naschvál nechala vyhvězdičkované.

Hned další den po odeslání registrace mi přišel roztomilý email se zprávnou, že jsem byla přijata, což mě docela ani nepřekvapilo. Ale docela mě překvapilo, jak až to je hezky zpracovaný email, protože jsem si vždycky myslela, že to je jen něco ve stylu: Zdravím. Byla jsi přijata do Bradavic a objevíš se uprostřed školního roku. S pozdravem vedení Crucia nebo něco takového, ale email mě opravdu překvapil.


Hned potom, co jsem dostala tenhle email, jsem se podívala na discord a tam na mě vybafla tahle úžasná zpráva.


Začmárala jsem si jméno, abych mohla být jakž takž v anonymitě. Sice ti, kdo na hře budou, ví, kdo jsem, ale nemusí to vědět každý.

Když jsem se znovu vrátila do mailu, všimla jsem si ještě jedné věci, a to té, že mi přišel uvítací dopis. Původně jsem vám ho sem chtěla dát, ale myslím si, že nějaké to překvapení musíte mít i vy, kdo byste chtěli okusit chuť Crucia.

Když jsem si založila vlastní profil na discordu ve znamení této postavy, začali mě hned všichni lidé vítat. To mi přijde docela hezké, když vezmu v potaz, že první den na iHogu se mnou mluvil jeden človíček jen proto, aby mi vysvětlil, kde je Hlášení.

Ihned poté jsem se vydala do soukromého chatu s naší kolejní (které mockrát děkuji za pomoc s vysvětlováním ztracené studentce s tím, co a jak se má dělat), kde mi vysvětlila všechny věci a jako zajímavost tady vypichuji pár zpráv, kde mi popisovala předměty.



Takže chudák náš Teoušek :D! Jenom mě docela mrzí, že mi nikdo neposlal uvítací sovičku, kterou posílají ještě teď studentky Nebelvíru.

Nicméně děkuju naší Sarah, že mě jakožto "nezkušenou hráčku" zasvětila do hry. Další článek bude až ze hry, oslav a dalších věcí. Budu se snažit články přidávat každý pátek, ale nevím, jestli to budu stíhat. Proto kontrolujte pravidelněji stránku, chcete-li být u článku co nejdřív.
Share:

pátek 12. května 2017

PROJEKT RPG | ZAČÁTEK

Už nějakou tu dobu hraju textové RPG na téma Harryho Pottera, ale poslední dobou k tomu mám nějakou menší nechuť v podobě neustálých válek mezi třemi "hlavními" projekty - iHog, Crucio a Alohomora. Spousta lidí po těchto debatách neměla chuť nějaké hry hrát, protože neví, jestli udělali dobře, protože tohleto támhleto, proto jsem tu já, abych vám dodala nějaké základy o tom, jak každá hra funguje, jaká má pravidla, komunitu... Tento projekt bude s největší pravděpodobností pokračovat až do prosince letošního roku, protože chci strávit na hře celý jeden školní rok, ale chci začít už teď, protože část z her má vlastní posily do hry, které bych chtěla zkusit otestovat.

Jako první hru, kterou bych vám chtěla představit, je - aspoň myslím - nejstarší hra na české RPG scéně na Harryho Pottera HOCZ, která funguje od roku 2004, jak jsem se koukala. 


Tahle hra se odehrává v roce 2092. Nic moc jiného jsem k tomu nezjistila, protože podle mě mají strašně nepřehlednou stránku (nebo jenom já jsem taková, co nic nechápe). 

Další hrou, kterou jsem ještě nikdy nehrála, je novinka na české RPG scéně - Alohomora



Tahle hra je celkem znepřátelená se hrou iHog, protože většina vedení pochází právě z oné hry, jak se svěřil zakladatel iHog, tehdejších SuperBradavic (snad si to pamatuju správně). Tahle hra mi přijde zajímavá z toho pohledu, že hráči mohou měnit osudy samotných hrdinů, které známe z knih a filmů, ale v určitých okamžicích mi to přijde ne tak dobré, protože přeci jenom, někomu by to mohlo říkat, že vedení v tomhle není originální.

Další hra, která se mém seznamu nachází, je hra, kde jsem s textovkami začínala a mívala jsem k ní nějaký vztah, je iHog, která měla ještě za doby mého příchodu název Bradon, zkráceně BO.


Vidíte taky tu podobu mezi iHog a Alohomorou? Nechci dělat zbytečné předsudky a zbytečná obvinění, protože nevím, jak to bylo, v době sporů a vzniku AO či Crucia jsem nebyla na hrách, ale co jsem zaslechla, vedení AO zkopírovalo části projektu iHog (asi budu občas psát BO, protože jsem na to navyklá, tak to když tak omluvte). Zakladatelé AO měli nejdříve zakoupenou i doménu Crucia, než jí od nich odkoupila nynější členka vedení Tony, které jen tak pro zajímavost také pochází z iHog.

iHog bylo ještě před rokem v době před Harrym Potterem (hra začínala v inRPG roku 1980) a pokračovala do doby nástupu Harryho, kdy se najednou dějová linka posunula do roku 2000 a nevím kolik, mám pocit že to bylo třicet a něco, ale nyní, jak se koukám, se to vrátilo zpátky do přelomu dvacátého a jednadvacátého století.

A poslední hra, kterou vám tady chci představit, je Crucio, která si prošla mnoha ručkama, než padla současným majitelům.


Taky vidíte ten šílený rozdíl mezi designy HOCZ a zbytkem?

A Crucio se odehrává ve čtyřicátých letech minulého století, což je podle mě docela změna, když se většina her odehrává někde v budoucnosti, případně v době studia Harryho.

Nyní mají registraci otevřenou pouze iHog a Crucio, AO jí bude mít brzy, proto se s vámi v dalším článku podělím o zážitky z registrace.
Share: